Svoboda shromažďování je dána čl. 19 Listiny základních práv a svobod. Podrobně je upravena zákonem č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím.

Zásadním ustanovením je § 1 odst. 4: Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu. Stačí tedy nahlásit shromáždění dle podmínek zákona (min. 5 dní předem, účel shromáždění, čas a místo, předpokládaný počet účastníků apod.).

Pokud existuje důvodná obava z ohrožení, může svolavatel shromáždění požádat úřad o ochranu policií.

Důvody pro zákaz shromáždění

Zakázat shromáždění může úřad pouze z těchto důvodů (§ 10):

(1) Úřad, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě:
 a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů;
 b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti ;
 c) jinak porušovat ústavu a zákony.
 
(2) Úřad shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
 a) se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví,
 b) na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění a mezi svolavateli nedošlo k dohodě o úpravě doby jeho konání; nelze-li určit, které oznámení bylo doručeno dříve, rozhodne se za účasti zástupců svolavatelů losováním.

(3) Úřad může shromáždění zakázat, má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění.

O zákazu shromáždění rozhodne úřad do tří pracovních dnů. Důvody k zákazu shromáždění byly často úřady zneužívány a soudy byly nuceny jejich rozhodnutí o zákazu shromáždění jako protizákonné/protiústavní rušit. Město si např. nemůže zarezervovat veškerá veřejná prostranství na půl roku dopředu – to by představovalo obcházení zákona. Nelze zakázat shromáždění z důvodu omezení dopravy – muselo by argumentovat absolutně nestandardní dopravní situací ve městě, jinak je právo na to „zkomplikovat shromážděním dopravu a běžný provoz města“ zaručeno.

Shromáždění, které bylo zakázáno nebo které se výrazně odchýlí od nahlášeného účelu, páchají se při něm trestné činy apod., je vyzváno k rozpuštění. Druhá věc je případné rozehnání rozpuštěného shromáždění policií. Zákrok by měl být přiměřený okolnostem, tzn. často může být násilné rozehnání mocenským excesem.

Shromáždění, které nebylo oznámeno dle zákona, nelze jen kvůli takové skutečnosti rozpustit. V podstatě se dá říci, že neoznámené shromáždění se dá rozpustit za stejných podmínek, za jakých by se mohlo řádně oznámené zakázat, popřípadě rozpustit.

Přestupky proti shromažďovacímu zákonu

Důležité je vědět o možných přestupcích proti shromažďovacímu zákonu (§ 14):

(1) Tomu, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno, anebo poruší povinnost stanovenou v § 6 odst. 4 a 6, může být uložena pokuta do 5 000 Kč.

…Zde je při rozumném svolání nepovoleného shromáždění pro úřady prakticky nemožné určit pořadatele. Soudy již rozhodly o tom, že hlasité se projevování, udělování pokynů ostatním lidem apod. samo o sobě nestačí k označení takového člověka jako pořadatele.

(2) Přestupku se dále dopustí ten, kdo
 a) neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinnosti;
 b) neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání;

…Toto souvisí s tzv. právem na protidemonstraci, které představuje složitý právní problém vybalancování ochrany svobody shromažďování a nepřipuštění zneužití této svobody k excesům směřujícím k potlačování svobod jiných lidí.

 c) jako účastník shromáždění má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím;

 d) jako účastník shromáždění má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci,

…Jedno z nejproblematičtějších (a dost možná protiústavních) ustanovení zákona. Při demonstraci jde o kolektivní manifest na určitou veřejnou otázku, je velmi problematické nutit lidi k prezentaci vlastní identity a tudíž zakazovat zahalování obličeje.

 e) neoprávněně vnikne do shromáždění;

 f) nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění;

…Zde se opět opakuje problematika práva na protidemonstraci.

 g) brání účastníkům, aby se pokojně rozešli,

 h) neoprávněně úmyslně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.

(3) Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 2 písm. c) a d) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 2 písm. e) až g) pokutu do 7 000 Kč.

Zde je na místě ještě připomenout přestupkový zákon (200/1990 Sb.), ten sám obsahuje skutkové podstaty ničení majetku, ničení veřejného prostranství a především neuposlechnutí výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci (§ 47, pokuta až 5000 Kč).

K případným pouličním bojům se vážou důležitá ustanovení trestního zákoníku zprošťující člověka jeho odpovědnosti za možná provinění, jako je ublížení na zdraví, výtržnictví apod., a to § 28 – Krajní nouze a § 29 – Nutná obrana.

Právo na odpor a občanskou neposlušnost

Listina základních práv a svobod dává lidem i právo na občanskou neposlušnost, a to v Čl. 23:

Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

Toto ustanovení dává politicky aktivním lidem spíše akademické argumenty k radikálním akcím, dá se však představit, že v případě protinacistických akcí, kde budou navíc policejní složky vystupovat šikanózně, lze pozdější pokuty zpochybňovat u Ústavního soudu i za pomoci tohoto ustanovení.

Zdroj: Právní tým Levé perspektivy